Při pořízení dvou samic (dva samci se spolu nesnesou) nebo páru si spolu vystačí samy, ale neznamená to, že by člověku také nepřivykly. Na výběr je mnoho barevných mutací – standard (šedé zbarvení), beige (béžová), black velvet (černá se světlými boky), white (bílá) a mnoho dalších rozmanitých odstínů. Činčily jsou velice čistotné a díky jejich husté srsti se u nich nevyskytují roztoči, kteří způsobují alergie.

Při volném pohybu po bytě je dobré před nimi vhodně zabezpečit veškeré kabely od TV a jiných spotřebičů, které by mohly rozkousat a samy sobě ublížit. Činčily jsou hlodavci a vše velmi rády okusují.

Zařazení, přirozené prostředí, způsob života a přirozená potrava

Činčily patří do třídy savců. Pocházejí z nehostinných suchých horských oblastí jihoamerických And.  Díky tomu nejsou příliš náročné na potravu. Potřebují především dostatek vlákniny. Patří mezi býložravce, což znamená, že se živí výhradně rostlinnou stravou. Do té můžeme zařadit různé druhy travin, plody, listy, kůru menších keřů.  Mají velmi jemnou hustou srst, která je chrání před velkými teplotními výkyvy. Udržují ji koupáním se v písku. Činčily dokážou v případě ohrožení srst uvolnit (obrana před predátory).

Ve volné přírodě obývají jeskyně a různé skuliny a rozsedliny ve skalách. Žijí ve velkých koloniích s několika klany. V těchto klanech žijí činčily v páru celý život. Mají dobře vyvinutý sluch a vzhledem k tomu, že jsou aktivní převážně v noci, také relativně dobře vidí. Dlouhé hmatové vousky jsou výhodou při pohybu v prostoru.

Rozmnožování a věk

Pohlavní dospělost činčil nastává ve věku 4-5 měsíců, samičku je ale lepší připouštět až kolem 8. měsíce. Březost trvá cca 111 dní, poté samička rodí 1-2 (výjimečně až 4) mláďata, která jsou osrstěná a vidí. Počet vrhů za rok se pohybuje mezi 1-3. Mladé odstavujeme ve věku 8 týdnů.

Letální faktor – znamená, že některé barevné mutace se mezi sebou nemohou křížit. Z takového spojení se nenarodí žádné mládě, nebo se narodí nezdravý jedinec (např. bílá x bílá).

Činčily se dožívají průměrně 10-15 let, při dobré péči až 20 let.

Základní krmivo

Kompletní krmiva pro činčily můžeme rozdělit na směsi a tzv. monokomponentní krmiva, což jsou pelety nebo extrudované granule. Směsi jsou pro činčily zábavnější a přirozenější, ale pokud směs zvíře přebírá a žere jen některé složky , může být jeho krmná dávka nevyvážená. Přebírání řeší monokomponentní krmiva, ve kterých je každý kousek stejný jak vzhledově, tak nutričně. Kvalitní krmivo pro činčily by mělo obsahovat dostatek vlákniny a minimum tuků. Krmiva s obsahem olejnatých semen, sušeného kalorického ovoce a ořechy by nemělo tvořit základ krmné dávky, může být podáváno pouze občas v malých dávkách jako pamlsek.

Seno

Seno je pro činčilu nepostradatelné a měla by ho mít neustále k dispozici. Je bohatým zdrojem vlákniny a podporuje správné trávení. Při koupi dbáme na to, aby bylo seno suché, voňavé a bezprašné. Nejvhodnějším senem pro činčily je luční nebo horské seno s bohatou směsí trav a bylin.

Seno skladujeme na temném a suchém místě bez přímého slunečního svitu – hrozí zapaření, hniloba, plíseň.

Doplňující krmivo a pamlsky

• Zelenina – je bohatá na minerální látky, vitamíny a vlákninu. Dáváme přednost sušené zelenině, čerstvou zeleninu podáváme v omezeném množství, a to pouze takovou, která nenadýmá. Zeleninu nedáváme přímo z lednice, pozor také na zapařenou, shnilou či plesnivou – tu zvířeti nedáváme nikdy.
• vhodná zelenina
  • mrkev, salát,…

• Ovoce – obsahuje hodně cukru a může způsobit vznik cukrovky nebo obezity. Ovoce podáváme jen občas v omezeném množství jako pamlsek. Veškeré ovoce by mělo být bez chemického ošetření – vše raději před podáním řádně omyjeme. Dáváme přednost ovoci sušenému.
• vhodné ovoce
  • jablka, hrozny,…

• Bylinky  - obsahují mnoho zdraví prospěšných látek, ale ve větším množství mohou některé z nich působit zdravotní problémy. Proto je dobré nezkrmovat stále stejné druhy, ale bylinky střídat. Snažte se bylinky sbírat na místech, která nejsou znečištěná. 
• vhodné bylinky
  • pampelišky, máta, oregano, tymián, …

• Větve – slouží nejen k obrušování zubů, ale také jako výborná hračka. Navíc obsahují minerální a rostlinné látky, které činčilám prospívají.  Větve můžeme dávat sušené i čerstvé včetně květů, listů i pupenů.
• vhodné dřeviny
  • větve ovocných stromů, větve břízy, lísky, topolu
• nevhodné dřeviny
  • bez černý, šeřík, cedr, dub, ořešák
• jedovaté dřeviny
  • túje, rododendron, jalovec, tis černý, trnovník akát, zlatý déšť

• Pamlsky – na trhu je k dostání velké množství pamlsků pro činčily. Při jejich výběru sledujte složení a také obsah tuků a cukrů (měl by být co nejmenší), obsah konzervantů a umělých barviv.
  • přírodní – jsou zdravé a zpravidla nejvhodnější, bez obsahu barviv, přidaných cukrů, konzervantů, např. sušená zelenina, bylinky, velice omezeně sušené ovoce
  • ostatní - dobrou volbou jsou extrudované a pečené pamlsky, které většinou obsahují malé množství tuků a cukrů. Nevhodné jsou různé kalorické dropsy, které mohou působit trávicí problémy a nadváhu. 

Klec by měla být uzpůsobena k montování dřevěných poliček a různých větví, protože činčily rády lezou a skáčou.

• Velikost klece – klec by měla být raději větší než menší. Minimální rozměry klece pro jednu činčilu jsou cca 100 x 50 x 100 cm (šířka x hloubka x výška).
• Umístění klece – na klidném místě, činčily mají jemný sluch a hluk je zatěžuje. Vhodné je umístit klec na podstavec nebo polici. Dále by měla být na světlém místě, ale ne na přímém slunci. Nesmí být umístěna tam, kde bývá průvan a také v blízkosti topení (hrozí přehřátí). Při větrání místnosti můžeme klec zakrýt, aby na zvíře nefoukalo.

Vybavení

• Domeček

Vhodný je dřevěný domeček, který navíc poslouží i jako materiál na okus, takže je třeba počítat s tím, že ho časem bude třeba vyměnit. Další možností jsou keramické domečky nebo úkryty z pálené hlíny.

• Napáječka

Vhodné jsou samonapájecí lahve, pro činčily doporučujeme minimální objem 250 ml. Některé napáječky mají vrchní plnění, takže je není třeba při každém dolévání sundávat z klece. Nepoužívejte na vodu misku, činčila se nesmí namočit – v takovém případě jí vypadají chlupy a může i uhynout.

• Miska na krmivo

Vhodnými miskami na krmivo jsou stabilnější těžké betonové, keramické nebo kameninové misky, které navíc činčily neokusují tak jako misky plastové.

• Zásobník na seno

Použití zásobníku na seno omezí zašlapávání a znečištění sena, činčila si seno vytahuje postupně. Můžete zvolit klasické jesličky, které se umísťují dovnitř klece nebo plastový zásobník na seno, který se připevňuje zvenčí klece a činčila si tahá seno skrz mříže. Seno do plastového zásobníku jednoduše dávkujete bez nutného otvírání klece.

• Koupelna a písek  

Koupací mísa patří mezi nezbytné vybavení pro činčilu. Koupelna může být z plastu, keramiky nebo jiného materiálu. Písek jen speciální pro činčily.

• Hračky

Svému mazlíčkovi můžete poskytnout bohatou škálu hraček. Hračka činčilu zabaví, obohatí její život v kleci a přispívá tak k psychické pohodě zvířete. Mnoho hraček zároveň slouží jako materiál k okusu, čímž pomáhají v obrušování stále rostoucích zubů.  Některé hračky jsou i kombinací hračky a pamlsku.  Můžete vybírat z hraček ze dřeva, proutí a dalších přírodních materiálů. U barvených dřevěných hraček dbejte na zdravotní nezávadnost použitých barev.

Vhodnou a oblíbenou hračkou činčil jsou kolotoče na běhání. K dostání jsou v několika velikostech a různých provedeních. Můžete vyzkoušet i interaktivní hračky, ve kterých zvířata hledají pamlsky a rozvíjí tak své smysly.

Důležité je, aby měly činčily neustále co hlodat a okousávat. Je to pro ně zároveň i zábava. Předejdete tak přerůstání zubů, protože dlouhé zuby činčilám vadí při žraní a musí být zkráceny odborně veterinářem. Činčily si obrušují zuby požíráním sena nebo vhodného krmiva. Na okus můžete přidávat i výše doporučené větvičky, případně poskytnout hračky sloužící k okusu. Suché pečivo příliš vhodné není, protože obsahuje mnoho bílkovin (obilovin) a často také sůl a další přidané látky.

Koupání je pro činčily příjemnou a také nezbytnou záležitostí pro zachování zdravé srsti – ovšem nemyslí se koupel ve vodě, ale v písku. Ke koupeli je vhodný pouze jemný písek pro činčily. Běžný písek má hrubá zrnka, která poškozují srst a kůži.  Koupáním si činčily udržují srst hustou a lesklou a zbavují ji mastnoty.

Existují různé druhy podestýlek s odlišnými vlastnostmi a doporučeným způsobem použití.  Stěžejní vlastností podestýlek je jejich savost. Savější podestýlky (např. peletované podestýlky dřevité nebo na bázi papíru) obecně používáme na místa, kde zvíře močí. Méně savými, ale pohodlnějšími podestýlkami pokrýváme v kleci místa, kde zvíře odpočívá (např. sláma, hobliny). Také prašnost může být limitující pro výběr podestýlky. Větší prašnost může působit dýchací potíže nejen zvířeti, ale také jeho majiteli. Mezi podestýlky s minimální prašností se řadí např. podestýlky z kukuřičných vřeten. Podestýlky se liší také způsobem likvidace.

Podestýlku je třeba pravidelně vyměňovat, a to přibližně jednou týdně, nebo podle potřeby.

Do klece je vhodné umístit minerální kámen, který poslouží v případě potřeby pro doplnění minerálů.  Existují solné nebo vápníkové, s příchutí nebo přírodní bez příchutě. V náročných obdobích (stres, nemoc) můžeme přidávat i vitamíny (nejlépe po konzultaci s veterinářem).

Při koupi je nutné zabezpečit, aby bylo zvíře náležitě přepraveno do nového domova. Také pokud chcete se svým mazlíčkem cestovat, ať už na dovolené, výstavy nebo k veterináři, dbejte na vhodné přepravní boxy. Přepravní box by měl být bezpečný, přiměřeně velký (aby zvíře při cestování nestrádalo) a s dostatečnou cirkulací vzduchu. Přepravka by měla mít dostatečně zabezpečené zavírání, aby se zvíře nedostalo ven. Při výběru můžete upřednostnit přepravku s horním nebo bočním otvíráním.