Želva čtyřprstá pochází z oblasti Turkmenistánu, ale její výskyt se rozšiřuje až po západní Čínu. Ve volné přírodě je díky drsným podmínkám země jejího původu aktivní pouze krátkou dobu v roce, a to v jarních měsících. Horké léto a mrazivou zimu přežívá v podzemních úkrytech. Patří mezi nejběžněji chované želvy, ale její chov je náročnější. Je aktivní přes den, ráda hrabe a nesnáší vlhko a chladno.  Dospělí jedinci dorůstají do velikosti 20 – 25 cm.

Želva uhlířská pochází z oblasti Jižní Ameriky. Dospělé želvy dorůstají do velikosti 25 cm.

Želva pardálí je druhou největší žijící želvou v Africe. V dospělosti dorůstá do velikosti 35 – 60 cm. 

Občas jim můžeme zpestřit jídelníček ovocem jako je jablko, banán, zahradní ovoce nebo meloun. Želvě se snažíme v mládí nabízet co nejvíce pestrou stravu, protože ve starším věku může přijímat pouze oblíbenou složku. Nedoporučuje se krmit želvu živočišnou stravou jako jsou vejce, tvaroh nebo maso. Může dojít k deformaci krunýře, případně může tato strava způsobit potíže s ledvinami. Když chceme želvě poskytnout živočišnou potravu, volíme vždy čerstvě usmrcený krmný hmyz. Želvy uhlířské mají v dospělosti stejné požadavky na potravu jako želvy čtyřprsté nebo pardálí, mláďata jsou však převážně masožravá. Živí se primárně červy a krmným hmyzem. 

Mezi žárovkou a teráriem nesmí být žádný kryt (ani ve formě skla nebo plexiskla), v tom případě ztrácí UVB záření účinnost.
Želvy mají také zvýšený požadavek na vlhkost. Jako podklad do terária proto volíme substrát, který dobře drží vlhkost – lignocel, rašelina. Do terária patří také větší miska na vodu. Želva sice přijímá tekutiny převážně z potravy, ale v případě, že by měla potřebu se napít, musíme jí to umožnit. 

Teplota v teráriu by se měla pohybovat v rozmezí 28 – 32 ˚C s nočním poklesem na 18 ˚C. Želvy by měly mít možnost vyhřívat se na teplém místě, kde teplota dosahuje 40 ˚C. V létě můžeme želvám umožnit pobyt venku, musíme však zajistit, aby nám zvíře neuteklo, případně se z výběhu nepodhrabalo.

Želvy můžeme občasně vykoupat. Tato zvířata potřebují pro udržení správné tělesné kondice a zdravotního stavu vlhkost. Tu zabezpečujeme různými způsoby – volbou vhodného substrátu, pravidelnou výměnou vody v teráriu a také koupáním. Želvy mívají problém s udržením vlhkosti. Čím je želva menší, tím rychleji její zásoby vody „vysychají“. To může vést ke změnám krunýře, ale i k vážným zdravotním potížím, které končí úhynem. Nádobu na koupání želv volíme dle velikosti zvířete, ideální jsou nádoby z umělé hmoty, ve kterých se želva nemůže poranit. Hladina vody by měla sahat želvě po spodek tlamy, aby se neutopila. Teplota vody by se měla odvíjet od teploty prostředí, ve kterém se želva nachází, optimálně v rozmezí 23 – 27 ˚C. Želvu koupeme po dobu 10 – 20 min, nikdy ji nenecháváme bez dozoru. Když voda vychladne, hrozí riziko nachlazení. Želvy koupeme v pitné vodě, necháváme jim prostor a zbytečně je nestresujeme. Do vody vkládáme vždy želvy aktivní, nikoliv želvy spící. Želvy není potřeba koupat, když mají dostatek vlhkosti v teráriu. Koupání jim také napomáhá při vyprazdňovaní.

Pro želvy je důležité také zimování, jinak zvané hibernace. Želva přestává být aktivní v době úbytku světla a zkracování dne (polovina října). Její chuť k jídlu se snižuje. Až přestane žrát úplně, začíná vyhledávat tmavé úkryty a snaží se zahrabat. V čase hibernace se její životní funkce zpomalují. K zimnímu spánku musíme želvu připravit 2 – 3 týdny před plánovanou dobou zazimování. Želvu přestáváme krmit a postupně snižujeme dobu svícení a teplotu, až klesne k 18 ˚C. Želva uhlířská v zimním období nehibernuje, pouze snižuje svoji aktivitu.