Respekt je láska: jak mít dobrý vztah s kočkou
Kočka
Každý rok 28. března milovníci koček po celém světě slaví Respect Your Cat Day (Den úcty ke kočkám) věnovaný kočičím společníkům a ocenění jejich jedinečné povahy. Nejde přitom jen o to sdílet roztomilé fotky na sociálních sítích, ale také kočkám lépe porozumět, aby se jim s námi – a nám s nimi – žilo co nejlépe. Co tedy kočky potřebují, aby byly šťastné a spokojené?
Především pochopení. Nemusíme kočky zrovna uctívat jako staří Egypťané. Stačí jen trocha vnímavosti, ohleduplnosti a vůle porozumět – pokud možno denně, nejen o kočičích svátcích.
Kočka není malý pes
Některé kočky dovedou třeba i aportovat, když mají zrovna chuť. Nikdy z nich ale nebudou vaši oddaní a učenliví nohsledové. Pes je původem zvíře smečkové a migrující, se sklonem následovat vůdčí autoritu. Kočky jsou od přírody spíše teritoriální samotáři, vázaní k místu, které obývají. Vlastně bychom měli být rádi, že se s námi kdysi byly ochotné sžít (a dokonce nám začaly nosit své úlovky!), a ne jim vyčítat, že nejsou dost loajální.
Můj byt, můj hrad
Vzhledem k povaze koček je o něco náročnější vybavit domácnost tak, aby jim nic nechybělo. Kromě misek, pelíšku a hraček potřebují také udržovanou toaletu a škrabadlo na broušení drápků. Asi není třeba zdůrazňovat, že toaleta by měla stát na místě, kde bude mít kočka na vykonávání potřeby klid. Pomyslnou visačku „Nerušit!“ by ale měl mít i kočičí pelíšek – nebo pelíšky, pokud můžete své kočce dopřát jeden v obýváku pro „společenský“ odpočinek a druhý třeba v ložnici pro vydatný spánek. Nezapomínejte taky, že kočky mají rády teplo a přehled o svém okolí. Kočičí „strom“ s vyhlídkou postavený v rohu místnosti blízko topení nebo komína je pro většinu z nich ideálním útočištěm.
Hrátky s čertem
Nudící se kočka strádá fyzicky i psychicky, nemluvě o tom, že vám může doma natropit pěknou paseku. K samostatné hře ji můžete povzbudit hračkami s vůní catnipu (šanty kočičí) a dalších „Bylin, na které kočky letí“. Většina koček ale ocení, když je ve hře podpoříte osobně. Ke zlepšení kočičí kondice, nálady a často i chuti k jídlu stačí třeba jen pár minut denně s vábničkou nebo jinou interaktivní hračkou.
Pozor: s hraním u koček se to nemá přehánět. V honbě za hračkou se mohou v zápalu lovecké vášně vybičovat až do stavu, který je pro ně stresující. I proto je dobré naučit se číst řeč kočičího těla.
Řeč kočičího těla
Oproti psům mají kočky omezenější mimiku, takže čtení jejich nálad je o něco obtížnější. Proto je dobré všímat si u nich více fyzických projevů současně a interpretovat je v širším kontextu. Tady je „výkladový slovníček“ pro některé z nich:
- vrnění = spokojenost, ale výjimečně i stres (pak jsou ovšem patrné i jiné projevy neklidu)
- mhouření očí = důvěra, potěšení
- vrtění a pocukávání ocasem = vzrušení
- mrskání ocasem = podrážděnost
- rozšířené zorničky = úzkost, strach, ale někdy jen silné vzrušení při hře
- uši natočené dopředu = bdělost, zájem (na obrázku)
- pocukávání ušima = naslouchání rušivým zvukům, nervozita
- uši sklopené dozadu = silný strach
- zježená srst – strach nebo výhružný postoj
- vyklenutý hřbet, ocas natočený do strany = výhružný postoj
- přikrčení – strach nebo lovecký postoj
- stažený ocas – strach, úzkost
- zdvižený ocas – přátelskost, zájem (pokud se kočka zároveň výhružně nehrbí a neježí srst)
- otírání se, šťouchání čumákem, hnětení tlapkami, olizování, jemné kousání = náklonnost ❤
Kočky jsou zkrátka osobnosti, některé mazlivější, jiné odtažitější, ale vždycky své. Soužití s nimi je spíš partnerství než vztah pána a podřízeného nebo rodiče a dítěte. Pojďme to respektovat a vrátit kočkám něco z úcty, jíž se těšily v dobách, kdy nám pomáhaly chránit úrodu – a tedy přežít.–
