Jednoho mrazivého rána v lednu 2004, pár mil od chaty, odbočil se svým spřežením z obvyklé tréninkové trasy a hned za první zákrutou narazil na losí samici s mládětem. Když si uvědomil, jaké jemu a jeho psům hrozí nebezpečí, snažil se zvíře zahnat máváním pažemi a křikem. Losici to ale jen rozzuřilo a vyrazila přímo proti němu. Robovou první myšlenkou bylo, že musí zachránit své psy. Dal jim tedy pokyn, ať běží domů, a sám se rozběhl k nebližšímu stromu. Losice jej ale v hlubokém sněhu rychle dohnala, povalila na záda a začala po něm dupat. To je poslední, co si Rob z útoku pamatuje. Když se po cca 30 minutách probral z bezvědomí, losice s mládětem byly pryč a on byl podchlazený, měl otřes mozku, zlomený loket a žebra a rozdrcenou hrudní chrupavku. A to ještě mohl děkovat osudu, že sníh ztlumil údery losích kopyt a poskytl mu tepelnou izolaci. Dovlekl se zpátky na cestu, kde po pár set metrech našel své spřežení vedle převrácených saní – to mu pravděpodobně zachránilo život. Z posledních sil obrátil saně a v mrákotách se nechal psy dovézt do chaty, odkud si zavolal pomoc.