I králíci a morčata jsou v létě rádi venku. Tak jim to umožněte!
Drobní savci
Jestli máte doma králíky nebo morčata a k tomu aspoň pár desítek metrů čtverečních zahrady a přemýšlíte, jak ty dva „kousky přírody“ úspěšně zkombinovat, čtěte honem dál. Ať můžete své malé kamarády začít bez obav pást ještě letos!
Zdá se to prosté: pořídím výběh, postavím ho na zahradu, zavřu do něj chlupáče s miskou vody, a když v něm spase trávu, posunu ho o kus dál. Jenže příroda bývá nevyzpytatelná a ráda ukazuje člověku, kdo je tu doopravdy pánem – a to i na vaší záhumence. Na co všechno byste tedy měli myslet, než svým drobečkům pořídíte „letní byt se snídaní v trávě“?
Stín a zázemí
Králíci a morčata špatně snášejí nejen hlad a žízeň, ale také horko a přímé slunce, Velmi snadno v nich dostanou úpal nebo úžeh. Zakrytí výběhu nebo jeho části (třeba plachtou) nemusí být v letních dnech dostačující, a může naopak omezit proudění vzduchu. Nejlepším řešením je proto umístit výběh na přirozeně stinné a vzdušné místo. Počítejte ale s tím, že slunce po obloze putuje a stíny se posouvají!
Aby pobyt venku nebyl pro vaše chundeláče stresující, je dobré umístit do výběhu také úkryt, kde se mohou schovat a nerušeně odpočívat (domky a tunely z přírodních materiálů jim mohou navíc posloužit i k nezbytnému obrušování zubů). Stejně škodlivá jako úzkost je ovšem nuda a tu zase nejlépe zahánějí různé hračky, ideálně opět z materiálů vhodných k okusu.
Aklimatizace
Pro zvířata chovaná v bytě může být náhlý přesun ven šokem, a to především ze dvou důvodů. Prvním je změna klimatu – z domácnosti s víceméně stálými podmínkami do prostředí, kde může být ve dne horko, v noci zima a k tomu vítr a déšť. Pro první „venčení“ proto raději volte dny s mírným počasím a při jeho nepřízni berte mazlíky zpátky domů, ať si zvykají postupně. A jestli máte u domu králíkárnu, kam chcete své drobečky přestěhovat natrvalo, stihněte to nejpozději během září, aby měli do zimy čas také přesrstit.
Druhým kritickým faktorem je změna jídelníčku: z převážně suchých krmiv s regulovaným složením a někdy i doporučeným dávkováním na čerstvou a „nekontrolovanou“ zelenou stravu. Náhlý přechod ze sena a granulí na trávu je téměř zaručeným receptem na průjem a další zažívací potíže, z nichž asi nejobávanější je nadmutí (tympanie). To může být způsobené např. pozřením zapařené nebo mokré trávy. Proto se doporučuje: 1) dokud jsou malí jedlíci ještě v bytě, přimíchávat jim do suchého krmení trávu, a po vypuštění ven jim zase do výběhu přidávat seno a 2) zpočátku jim omezit přístup na pastvu po dešti nebo za rosy.
Pozor: Aklimatizace může být pro mazlíčky náročná i přes všechnu přípravu a péči. V přechodovém období je proto pravidelně kontrolujte, ať případný problém zachytíte včas.
Vnější nepřátelé
Mají-li být králíci a morčata venku v bezpečí, nesmějí vám hlavně „vzít do zaječích“. Volte proto výběh s dostatečně pevným a hustým pletivem a stavte ho na rovný terén tak, aby pod jeho spodní hranou nebyly mezery. U králíků navíc hrozí, že se podhrabou. Cest, jak tomu zabránit, je několik: 1) ušáci hrabou častěji v noci, takže je na noc zavírejte do klece či kotce; 2) podél vnitřního okraje výběhu zajistěte terén cca 20 cm širokým lemem pletiva nebo jiného pevného materiálu a 3) jakmile při krajích výběhu objevíte známky hrabání, posuňte ho.
Všechna tato opatření chrání mazlíčky i proti vetřelcům z vnějšku – na všechny ale nestačí. Lehčí ohrádky je proto dobré rovněž zatížit nebo ukotvit k zemi, aby je silnější predátoři nepřevrátili, a shora otevřené zajistit proti dravcům třeba sítí.
Miniaturní útočníky z řad členovců a virů ovšem žádné pletivo nezastaví. Pokud jde o ty první, v obchodech jsou k dostání účinné pipety s repelentním účinkem proti blechám. Na klíšťata si můžete zkusit vyrobit svůj vlastní, přírodní odpuzovač, např. v podobě tinktury z hřebíčku, levandule a rozmarýnu, která se vmasíruje do srsti. Každopádně je dobré ušáka pravidelně prohlížet, vyčesávat hustým hřebenem a přisátá klíšťata případně odstraňovat pinzetami nebo háčky.
Proti smrtelným virovým onemocněním králíků, jako jsou králičí mor a myxomatóza, jejichž přenašečem je bodavý hmyz, je jedinou ochranou pravidelné očkování.
Jak vidíte, zařídit králíkům a morčatům pobyt venku, není tak snadné, jak se může zdát. Přesto věříme, že se to vyplatí. A nemyslíme si to jen my. Fakt, že zodpovědný venkovní chov prospívá fyzickému a duševnímu zdraví těchto mazlíčků, potvrzují i odborné studie (viz zde a zde).
Fotografie Guinea_Pigs autora Daniel Hall, fotografie Honey bunny autora Nicholas Blumhardt a fotografie 2018-05-20 AT Wien 13 Hietzing, Tiergarten Schönbrunn, Cavia aperea f. porcellus (48080733981) autora Paul Korecky byly použity s mírnými úpravami v souladu s licencí CC BY-SA 2.0.