Falešná březost u fen: příčiny, příznaky a pomoc
Pes
Falešná březost (pseudogravidita) patří k nejčastějším potížím, které mohou vaší fence znepříjemňovat život. U nekastrovaných fen je dokonce až nadpoloviční pravděpodobnost, že u nich tento fyziologický stav alespoň jednou za život propukne. Nejde sice o žádné onemocnění, natož vážné, přesto ale přináší jistá rizika, která je dobré znát a umět jim předcházet.
Podle některých vědců je falešná březost evolučně podmíněný stav, který má zvyšovat šance na přežití mláďat u savců žijících ve skupině. Zjednodušeně řečeno, když jsou ve smečce štěňata, i tělo fenky, která není březí, si může začít „myslet“, že březí je, a chovat se podle toho – pro případ, že by pravá matka štěněte zahynula, neměla dost mléka nebo mláďata odvrhla.
Pseudogravidita nastupuje obvykle 4–9 týdnů po skončení hárání, tedy v době, kdy by v případě nakrytí došlo k porodu. A stejně jako kolem skutečného porodu i při falešné březosti náhle klesne hladina progesteronu, hormonu podporujícího zabřeznutí a březost, a naopak vzroste hladina prolaktinu, hormonu stimulujícího tvorbu mateřského mléka. Tento hormonální zvrat se často nepřehlédnutelně projeví na tělesném i duševním stavu feny.
Typické příznaky
Symptomy se mohou lišit intenzitou – u některých fen jsou sotva znatelné, u jiných velmi výrazné. Pokud jde o ty fyzické, můžete pozorovat především:
- zvětšení mléčné žlázy a bradavek,
- zvětšení břicha,
- tvorbu mléka,
- olizování struků.
Někdy jsou ale nejvýraznějšími příznaky změny v chování. Typickými projevy jsou „adopce“ hraček, kdy fena hračku nosí, hlídá a pečuje o ni, jako by to bylo její štěně, stavění pelíšku nebo „hnízda“, úzkost, podrážděnost a agresivita nebo naopak nezvyklá přítulnost, někdy také letargie a snížená chuť k jídlu.
Co dělat
Ve většině případů falešná březost odezní sama během 2–3 týdnů a její příznaky nejsou důvodem ke znepokojení. Je ale dobré vědět, čím je můžete zmírňovat nebo alespoň předejít jejich zesílení:
Omezte mateřské chování – Odeberte fence hračky, které v ní probouzejí mateřský pud. Zkuste ji zabavit raději interaktivními hračkami, jako jsou čmuchací koberečky, psí hlavolamy apod.
Zvyšte fyzickou a mentální aktivitu – Delší procházky a mentální stimulace (včetně různých her) pomáhají odvést pozornost a snížit hladinu prolaktinu.
Zabraňte nadměrnému olizování struků – Pokud struky roní mléko, fena si je může olizovat a tím povzbuzovat mléčnou žlázu k ještě větší aktivitě. Někdy pak nezbývá, než použít ochranný obleček nebo límec.
Upravte krmení (po konzultaci s veterinářem) – Krátkodobé mírné snížení krmné dávky může pomoci omezit tvorbu mléka.
Kdy jít k veterináři
Důvodem k návštěvě odborníka může být stav, kdy:
- tvorba mléka trvá déle než 3 týdny,
- mléčná žláza je bolestivá, zarudlá nebo horká – hrozí riziko zánětu (mastitidy),
- fena je výrazně apatická nebo má horečku.
Veterinář pak může především určit, zda fenka není doopravdy březí, a pokud ne, předepsat jí přípravky ke snížení hladiny prolaktinu, případně doporučit změnu jídelníčku.
Falešná březost může působit dramaticky, ve většině případů ale není nebezpečná a přejde sama. Důležité je mít s fenkou trpělivost, nepodporovat její „iluzi březosti“ a snažit se ji přivést na jiné myšlenky. Pozornost, péče a pohyb jsou v tomto případě zvlášť účinnými léky. A aktivně strávený čas s vaši čtyřnohou láskou jistě prospěje i vám! 😉
