Přehled nákupního košíku

Hledáte nejbližší prodejnu? Podívejte se na přehledný seznam prodejen.

Ektoparazité a jejich vliv na hostitele

Pes Kočka

Výskyt klíšťat a blech už dávno není pouze sezónní záležitostí. Díky globálnímu oteplování a častému cestování s mazlíčky se aktivita ektoparazitů stává celoroční záležitostí. Seznámíme Vás s těmi nejčastějšími parazity, kteří znepříjemňují život a pohodu našich domácích mazlíčků.

Skupina ektoparazitů zahrnuje parazity, kteří žijí na povrchu těla hostitele (na kůži a v podkoží). Mezi nejvýznamnější z nich patří blechy, klíšťata, vši a všenky.

Klíště

Zaklíštěnost vyvolávají klíšťata z čeledě tvrdých klíšťat. Mezi jejich nejrozšířenější zástupce patří klíště obecné, piják lužní a piják hnědý. Našemu mazlíčkovi mohou škodit přímo – sají krev a způsobují kožní změny. Mohou však působit také nepřímo – přenosem závažných onemocnění.

Klíšťata způsobují v místě přichycení zánětlivou reakci. Při silném napadení mohou toxiny ze slin klíštěte způsobit klíšťovou paralýzu. Klíšťata jsou také přenašeči virových, bakteriálních a parazitárních nemocí, např. lymské boreliózy a virové klíšťové encefalitidy.

Klíště obecné

Klíště obecné má celkem čtyři vývojová stádia, kterými je vajíčko, larva, nymfa a dospělý jedinec. Před metamorfózou (proměnou) se každé stádium musí nasát krve. Během vývojového cyklu klíšťat dochází k pravidelnému střídání dlouhodobého období hladovění a krátkodobého období příjmu enormního množství krve hostitele. Vývojový cyklus klíštěte trvá 1 rok až 6 let, přičemž pobyt na těle hostitele představuje méně než 2% z tohoto času, období hladovění běžně trvá více než 3 roky.

klíště obecné
Zdroj: BAYER, s.r.o.

Dospělá nasátá samice dosahuje délky až 15 mm. Uvolní se z těla hostitele a padá do půdy, kde během měsíce naklade okolo 2000 vajíček. V závislosti na venkovních teplotách se po 3 až 36 týdnech z vajíček líhnou larvy, které vylézají na stébla trav a následně se přichytí na procházející hostitele, především na malé savce, ptáky nebo také člověka. Nasáté larvy padají opět do půdy a v průběhu 5 – 7 týdnů (dle podmínek i více než 5 měsíců) se mění na nymfy. Nymfy napadají větší zvířata (psy, kočky), sají krev 4 – 7 dní a padají do půdy, kde se v procesu metamorfózy stávají za dobu 2 – 8 měsíců dospělými, pohlavně zralými jedinci. Na jaře napadají větší zvířata (jeleny, srnce apod.) i člověka. Samice na těchto savcích parazitují po dobu 5 – 14 dnů. Celý vývojový cyklus klíštěte je závislý na venkovní teplotě a v Evropě trvá 2 – 3 roky.

Blecha

Dospělé blechy jsou drobný bezkřídlý hmyz (1,5 – 3,2 mm) s tvrdým, oboustranně zploštělým tělem Rozmáčknout blechu mezi prsty je tak téměř nadlidský úkol. Mají tři páry nohou, přičemž třetí pár je delší a přizpůsobený ke skákání. Dlouhé skoky umožňují polštářky tvořené resilinem, který po stlačení ihned uvolní množství energie. Blechy dokážou vyskočit až do výšky 18 cm a 33 cm do dálky. V porovnání s člověkem by při ekvivalentním přepočtu museli atleti skočit do výšky více než 76 m a do dálky přes 137 m. Vrcholoví atleti pukají závistí.

blecha dospělec
Zdroj: BAYER, s.r.o.

Ústní ústrojí je bodavé a sací. Dospělé blechy se živí krví, sají obě pohlaví. Sají víckrát denně, samice musí sát krev před každou snáškou. Po nasátí krve tráví většinu času svého života mimo tělo zvířete. Dospělé blechy mohou přežít bez potravy až 6 měsíců. Blechy mohou být mezihostitelem tasemnice psí. Myslete na to a při odblešování psů nezapomeňte také na podání odčervovacích tablet.

U psů parazitují především blechy kočičí, výjimečně se objevuje blecha psí a blecha lidská. Zablešenost představuje v našem pásmu nejčastější ektoparazitózu u psů. Zvířata se mohou nakazit tasemnicí psí po požití napadené blechy. V odborné literatuře se uvádí, že až 80% kožních problémů je primárně zapříčiněno zablešením.

Po bodnutí blechy se do krve zvířete dostávají spolu s blešími slinami také látky schopné vyvolat imunitní odpověď organismu. Tyto látky označujeme jako antigeny, u blech se jedná konkrétně o látky zvané hapteny. Při zamoření blechami dochází k vyplavování haptenů do krve zvířete při každém bodnutí parazita. Po určité době (mohou to být měsíce až roky) se v organismu zvířete obvykle vyvine reakce v podobě přecitlivělosti těla na tyto cizorodé látky. Z toho vyplývá, že největším problémem při napadení blechami je vysoce dráždivá kožní reakce.

Organismus, který se stane na bodnutí a hapteny přecitlivělý, reaguje většinou tvorbou silně svědivých a mokvajících míst v kůži i na jejím povrchu. Kůže svědí, zvíře se silně škrábe. Vlivem opakovaného lízání, škrábání a vyhryzávání kůže zhrubne, čímž ztrácí svoji přirozenou obranyschopnost (riziko množení bakterií, hub a parazitů). Množství a vzhled kožních změn není přímo úměrný počtu parazitů na zvířeti, závisí na stupni přecitlivělosti organismu. Nejčastěji se svědivá ložiska u psů vyskytují v oblasti zad a kořene ocasu, na nohách, břichu, ve slabinách a na krku. Kočky bývají nejvíce postiženy v oblasti krku.

Jakmile se blechy v domácnosti rozmnoží, začíná tvrdý boj s jejich likvidací. Během pouhých 4 týdnů se pouhá 1 blecha rozmnoží až do počtu 2 500 dospělých jedinců.

Veš

Vši patří mezi cizopasníky, kteří parazitují výhradně na savcích. Všechna aktivní vývojová stádia se živí výhradně krví hostitelů, kterou sají několikrát denně. Dospělé vši dosahují velikosti 1 – 8 mm, přičemž samičky jsou větší než samečci. Oplodněné samičky kladou 80 – 300 vajíček, které lepí na srst hostitele. Vývojový cyklus trvá 15 – 45 dnů v závislosti na teplotě, vlhkosti a množství výživy. Larvy a nymfy se podobají dospělým vším, jsou však menší. Délka života se pohybuje u samečků mezi 15 – 20 dny, u samiček je to 30 – 40 dnů.

Všenky

Všenky jsou podobné vším, liší se od nich pouze širokou hlavou a způsobem přijímání potravy. Dospělí jedinci, larvy a nymfy se živí kožní tkání a organickým detritem (neživá organická hmota, například odumřelé kožní buňky). Mimo těla hostitelů žijí krátce, pouze 1 den až 2 dny. Všenky zraňují povrchovou vrstvu kůže. Mohou být zároveň mezihostitelem tasemnice psí.

Komáři

U nás žije více než 50 druhů komárů, aktivní jsou zejména v letních měsících a jejich samičky jsou mezihostiteli a přenašeči srdeční a podkožní červivosti (dirofilariózy).

Koutule

Vzhledem ke globálními oteplování se u nás začínají zabydlovat i dříve exotičtí cizopasníci. Koutule je dvoukřídlý hmyz příbuzný komárům vyskytující se v tropických oblastech, ale i Středomoří. U nás se překvapivě usídluje v blízkosti lidských obydlí a to hlavně ve velkých městech. Je přenašečem nebezpečné leishmaniózy. U nás zatím naštěstí nebyl zaznamenán případ přenosu této choroby na zvíře či člověka.

 

Zdroj: Infekčné a parazitárne choroby psov – III. Část – Parazitárne choroby psov, Skripta UVL KE